Nedělní ráno, na stole vonící káva, nadýchané croissanty a jako královna uprostřed stolu leží na malé krajíčky nakrájená bageta. Čeká, až jí dopřeju vrstvičku másla nebo džemu, a jak ji labužnicky ponesu do úst. Připomene mi pradávný víkend v Paříži, na který se asi v nejbližší době znovu nezmůžu. Jó, chleba s máslem od pekaře Vonáska, to je taky lahoda. Jenže Vonásek má v neděli zavřeno, nemluvě o tom, že croissant u něj nekoupím ani v úterý. Za malou Paříž prostě vděčím dopékanému pečivu.

paris-at-sunset-1217689

Vzpomínám, jaká cesta mě k téhle lehkosti snídaňového bytí vedla. Nejdřív tu byla euforie, když se v obchodech začaly objevovat ještě teplé kaiserky. Něco mezi tradiční českou houskou a bagetou, ale pořád to nebylo ono. Pak se bagety ke kaiserkám přidávaly a já se stejně jako herečky ve francouzských filmech mohla nést ulicí s dlouhatánskou bagetou trčící z tašky.

Začaly se šířit zprávy, že dopékané pečivo je hřích. Prý si leží někde dlouhé měsíce v mrazáku, putuje přes půl Evropy a kdo ví, co se do něj dává, aby tu cestu vydrželo. A to všechno jen proto, abych si já mohla připadat jako ve francouzském filmu. Nejlepší je prý upéct si bagetu doma.

I já tedy zavrhla dopékané lahůdky ze supermarketu a dokonce jsem si odepřela pekanový pletenec z nedalekého pekařství, protože jsem pochopila, že ten mi tam každé ráno rozhodně nepečou. Pak jsem nastoupila strastiplnou pouť za domácí bagetou. Zkoušela jsem ji z kvásku i kvasnic, těsto nechávala přes noc kynout a nakonec jsem trávila nedělní dopoledne překládáním kynoucího bochánku, abych se dočkala té správné konzistence těsta dřív. Potom jsem musela dlouhé týdny vysvětlovat troubě zvyklé na bábovku a vepřovou pečeni, jak se správně chovat k francouzskému vynálezu. O domluvu se zasloužily až šamotové cihly, samozřejmě patřičně dlouho nahřívané. Odměnou mi byly skutečně křupavoučké bagety a navrch pýcha, když jsem hostům sdělovala, že bageta k salátu je domácí! Byla. Jenže k večeři, a moje pařížská rána byla na dlouhý čas ta tam.

Naštěstí mi náhodu padly do rukou testy, které srovnávaly dopékané a čerstvé pečivo. Složení: prakticky stejné. Stárnou podobně rychle. Spíš jde o to, jestli pekař neošidil housky na tuku. U dopékaného pečiva navíc vím, že na krám cestovalo pěkně zabalené v čisté krabici a taky tam nejspíš leží jen od chvíle, kdy zákazníci přede mnou vykoupili minulou várku.

baguettes-1455633

Uff! Jak se mi ulevilo! Moje nedělní pařížská rána jsou zpět! K bagetám pořízeným za chvíli v supermarketu se zase přidaly croissanty. Do práce si ve všední dny nosím střídavě pivní rohlíky, cereální kaiserky a na cestách u pumpy si kupuju občas i ten proklatě kalorický pekanový pletenec. Kmínový chleba s máslem taky jídám. A jsem vděčná, že si můžu chleba a pečivo vybírat podle chuti, kupovat křupavé kaiserky i večer a taky trávit neděle jinde než v kuchyni ve společnosti kynoucího těsta a sálající trouby.

Vaše Světlana Zmlsaná

Facebooktwittergoogle_pluspinterestmail

Diskuze

Váš e-mail se nezobrazí.

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>