V potravinářském průmyslu k výrobě žitného chleba, žitného perníku, žitovky, melty, žitné těstoviny, sladové náhražky, alkoholických nápojů (např. whisky, režná), žitného piva (zvláště v Německu, Finsku) či ruského kvasu.

V potravinářském průmyslu se žito využívá k výrobě žitného chleba, žitného perníku, žitovky, melty, žitné těstoviny, sladové náhražky, alkoholických nápojů (např. whisky, režná), žitného piva (zvláště v Německu, Finsku) či ruského kvasu.

Silní a houževnatí jako tohle obilí jsou ti, kteří si žito dopřejí. Nejčastěji se s ním setkáváme v podobě pšenično-žitného chleba. Mimochodem, žito je blízce příbuzné pšenici, ovšem je tmavší a má tenčí zrno. Už jeho jméno – žito (od slovesa „žít“) – napovídá, že jde o tradiční obilovinu starých Slovanů. V jejich kuchyni se žito objevovalo poměrně často – protože dobře kvasí, ve všední dny se pekl žitný kváskový chléb, ve dny sváteční se žitná mouka přidávala do perníků. Někdy se mu také říkalo rež – už víte, z čeho se dělá režná? A také určitě znáte meltu – žito je pro střední Evropu zkrátka typické, snese chladnější podnebí a nevadí mu ani méně úrodná půda. Navíc vyniká obsahem minerálních látek, vlákniny i bílkovin. Také lepek je v žitě oproti pšenici obsažen v nižším množství. Žitná mouka zpomaluje také vstřebávání tuků a cukrů, proto je zvlášť vhodná pro lidi trpící cukrovkou. A protože se po žitném chlebu budete cítit déle sytí, je ideální pro ty, kteří se snaží zhubnout.

 

PS: Pokud se alespoň trochu zajímáte o zdravý životní styl a o výživu (například i výrobky ze žitné mouky) – tento článek naší nutriční terapeutky Blanky Procházkové byste rozhodně neměli minout.

Facebooktwittergoogle_pluspinterestmail

Diskuze

Váš e-mail se nezobrazí.

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>